Pokud nechcete nebo ze zdravotních důvodů nesmíme cukr, je samozřejmě nejlepší vůbec nesladit! Je to zkrátka nejbezpečnější a nejzdravější řešení. Nepřijímáme žádné kalorie, ani zbytečně sladkými náhradními sladidly nezatěžujeme organismus. A nedráždíme zbytečně chuťové buňky! Když se sladké chuti v oblíbených nápojích a pokrmech přece jen nechceme vzdát, je nejlepší volbou sladidlo čistě přírodní. Výborná je například rostlinka stévia. Je 300krát sladší než cukr! V obchodech z ní nabízí celou řadu produktů. Například stevia kapky, stévii v prášku i tabletách. Další možností je odnést si živou rostlinku domů v květináči. Hezky se o ní starat a občas si prostě utrhnout nějaký ten sladký lísteček. Na průmyslově vyráběná sladidla s ní pak jistě rychle zapomeneme!
Když nám to zdraví dovolí a na pár kaloriích navíc nám tak nezáleží, můžeme si dopřát cukr. Ale jaký použít? Je opravdu ten bílý takový „zabiják“ a ten hnědý třtinový tak zdravý?
Cukr bílý
Je tradičním produktem vyráběným z cukrové řepy. Sladkou chuť mu dává sacharóza. Někteří výrobci potravinářských produktů do těch „light“ dávají místo něj „zdravější“ náhražku, glukózo – fruktózový sirup. Jisté je to, že výroba tohoto sirupu je podstatně levnější!
Cukr hnědý
Tento cukr se vyrábí také z cukrové řepy. A sladkou chuť mu dává také sacharóza. Ovšem není na rozdíl od toho bílého „čištěn“, není rafinován. Takže v něm zůstává něco minerálů, stopových prvků, vlákniny a vitaminů. Ale aby našemu tělu byly tyto látky nějak významněji prospěšné, museli bychom ho podle názoru odborníků jíst ve velkém. V této souvislosti hovoříme o tzv. „paradoxu zdravějšího hnědého cukru“. Někteří „šikovní“ obchodníci využívají vžitou „náklonnost“ mnoha zákazníků k hnědému cukru ke svému většímu obohacení. Prostě obarví klasický bílý cukr karamelem na hnědo a vydávají ho za dražší hnědý!
Cukr třtinový
Je to cukr vyráběný z cukrové třtiny a o jeho sladkou chuť se stará také sacharóza. Je jen trochu odlišná od cukrů výše zmíněných. Podobně jako cukr hnědý má malý obsah některých mikronutričních látek. Přestože je jeho výroba levnější (třtina není tak znečištěna jako řepa), je u nás dražší, protože je zkrátka dovážen z daleka. Z asijských a jihoamerických zemí.